Jdi na obsah Jdi na menu
 


Po stopách reliéfů aneb Okruh Václava Levého (Kokořínsko)

    111.png V sobotním poledni se naše posádky přesouvají na Kokořínsko, do obce Tupadly. Zde jsme prošli policejní kontrolou a parkujeme nedaleko malebné zvoničky (původně z r. 1829), odkud budeme vyrážet. Po kontrole navigačních systémů (itinerář) a další nutné výbavy skutečně úderem 14°° startujeme. Vyrážíme podél říčky Liběchovky a přes mostek přejíždíme na druhý břeh. Krása roubených stavení a chalup dodává místu klid a romantičnost. Necháváme toto místo za zády a pokračujeme lesním terénem nad mokřady (přírodní rezervace). Pohybujeme se po modré značce a potkáváme skupinky turistů, sluneční svit prostupuje mezi stromy.... je příjemně 14°C. Postupně protínáme předem připravené kontrolní body, až na rozcestník a odbočujeme krkolomnou cestou vzhůru (žlutá značka). Náročný výstup přes kořeny, kameny a písečné podloží. A počasí úplně otočilo své dosavadní rozpoložení. Rychlý nástup vydatných srážek nás doslova překvapil! Ochladilo se a nebylo kam se ukrýt. Pokračujeme dál a po chvíli se znovu napojujeme na modrou. Jsme úplně mokří, všude voda.... nedobré oblečení jsme zvolili, přiznáváme. Ale je to ponaučení. Déšť trochu polevuje z nejhoršího a my přijíždíme k prvnímu spatřenému reliéfu. Na místo zvané Harfenice, jsou zde vytesány plastiky lidských tváří, dívka s harfou i skalní místnost. Má to svou duši, zajímavé prostředí. Obhlídka místa, zdokumentováno a pro nepřízeň počasí  hned zase vyrážíme dál. Další v pořadí je Sfinga (skalní reliéf) a o kus cesty dál zastavujeme u skalního ještěra. Všechna tato díla byla vytvořena v letech 1840-1845, mistrem Václavem Levým (1820-1870). V oblasti je ke spatření více reliéfů a sochařských děl v lesích u Liběchova, které stojí za to vidět. My však v rytmu kapek míříme rychle113.pngjším tempem zpět na místo, kde to dnes všechno začalo. Klesáme po modré značce, kde se cesta klikatí terénem, spousty lesních odboček a různých tváří tohoto lesa. Pěkná místa potkáváme a vysílač dává vědět o blížící se civilizaci. Dostáváme se na starou silnici, která jest prudká ve své povaze. V rychlejším tempu přijíždíme do samotného cíle. Voláme sláva, voláme vivat! Jsme mokří na kost a šťastní ze suchého a teplého zázemí. Dnes bylo putování obzvláště dobrodružné. A už víme, že je dobré zabalit s sebou něco suchého na sebe navíc. Užili jsme písečné cesty, pískovcová skaliska. Sjízdnost  terénu nebyla úplně náročná, což nám dnes celkem vyhovovalo, cestovalo se plynule a Vincent s Hubertem zdolali všech 15 / 15 CP (kontrolních bodů). Prostředí úžasné, pestré lesní cesty v pískovcovém terénu a vůně borovic i jiných jehličnanů, se táhla lesem. Příroda je mocná to čarodějka, díky!

* * *

112.png

* * *

Ujetá vzdálenost:     7,030km          Doba jízdy:     3hod. 40min.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář